O nás

Jak to všechno začalo

Bylo krátce po poledni a 11-letá blonďatá holka opět mířila do papírnictví na rohu, aby si prohlédla nové pohledy koní, které každé pondělí hodná prodavačka doplňuje."Sláva ,dva nové!" vykřikla ,ale pak se zarazila."Tenhle sem přece nepatří",ohrnula nos a přiřadila ten pohled tam kam patřil. Pak jí to přece jen nedalo a vzala pohled znovu do ruky."Co je to asi za rasu?" ptala se sama sebe, "dlouhá srst,obrovský čumák a hluboké a moudré oči zvláštního tvaru….."

Pak uplynulo 7 let a stejná holka jenom o trochu starší si našetří patřičný obnos a už ví, že ta podivná rasa co jí tenkráte tak učarovala ,se jmenuje afghánský chrt.Bohužel poměry v rodině nebyly zrovna ideální a tak se sen posouvá dále do nedohledna

O pět let později……

Jak už to tak na světě chodí, neschází se hory s horami,ale lidé s lidmi a mě se přes kamarády podařilo seznámit s jednou chovatelkou oněch krásných zvířat.

Jak jsem afgány poznávala stále více , slovo dalo slovo a já se domluvila s onou chovatelkou, že si od ní zakoupím štěňátko, které paní chovatelka plánovala. Nebudu se zde rozepisovat co následovalo doma,když jsem přišla s tím, že jsem si domluvila koupi onoho štěněte.Naštěstí mám ale manžela,který je,jak se později ukázalo, stejně praštěný jako já. I když ze začátku protestoval , nakonec byl schválen nápad, který do dnes nechápu jak se mohl tak narychlo podařit a my během dvou měsíců vyměnili náš malý útulný pražský byt za malý domek na vesnici. Nebudu zde popisovat naše začátky.To by bylo na delší povídání, ale hlavně do jiné rubriky. Důležité bylo to,že po malých úpravách na domečku jsme si spolu s manželem a dvěma malými dětmi odváželi malou černou kuličku jménem Annabella-Maria van de Robega směrem k našemu novému domovu. Přiznávám, že začátky nebyly zrovna ideální, neboť náš nový drobeček odmítal cokoliv žrát. Nakonec jsme však problémy zvládli a my začali uvažovat, že by nebylo na škodu pořídit naší Belince kamaráda. A tak jsme se opět začetli do inzerátů a po nějaké době se nám podařilo objevit ten pravý.A tak jsme si ani ne půl roku po Belince pořídili nového člena rodiny. Ač její jméno je Jambie Bee Teverr Exi Elegance,začali jsme jí říkat po menších bojích Mája. Ta naopak snědla na co přišla a bojovali jsme s obezitou. Takže jsme měli černou- Belu a černou s pálením – Máju. Manžel ale pořád snil o zlaté. Hádejte co se stalo, když jsme zjistili, že je na prodej 18ti měsíční zlatá fenka? Jeli jsme se "jenom podívat…" Christin Čínské hedvábí byla vystrašená, ostříhaná fenka, s nádhernou hlavou a pohledem psa, který si prožil své. Dnes už je z ní správný afgán postelový i když ostříhaná je stále. S vanou a fénem se moc nekamarádí a my nemáme důvod ji zbytečně stresovat. Pak následovalo nekonečné učení všeho nového, začátky výstavnictví, mnoho zklamání a ještě víc radostí. Mnohokrát jsme se s manželem přesvědčili, že člověk se musí spolehnout sám na sebe, že co si sami neuděláme, s tím nám i přes sliby a ujišťování nikdo nepomůže.Že není všechno zlato co se třpytí, jak se mnoho lidí dokáže přetvařovat.Vystavování je tvrdý boj, ale i tady si můžete najít dobré přátele a lidi, kteří vám poradí, láska k tak nádherným a ušlechtilým zvířatům dokáže lidi spojit.

Na jaře tohoto roku jsme se rozhodli, že si odchováme vlastní miminka. Ke Christin jsme vybrali krásného polského psa pískové barvy Brave Heart Zikkurat z chovu paní Ewy Antczak. S Kristinkou se do sebe zamilovali na první pohled a dne 21.6. 2004 se narodilo deset zdravých štěňátek. Jeden chlapeček a jedna holčička nás sice během prvních pár dní opustili,ale zbývající miminka se mají čile k světu.A jak už to tak bývá a Afgánů není nikdy dost dohodli jsme se manželem,že jedno miminko si necháme coby pokračovatele snad na výstavy ale hlavně k potěšení.No koupíme si další gauč a budeme se i nadále radovat z každého krásného dne. Zároveň bych touto cestou chtěla poděkovat naší babičce za trpělivost,kterou musí mít s našimi dětmi,když si jezdíme po výstavách.A dalším lidem, kteří nám pomáhali a pomáhají.

Proč jsme se rozhodli chovat

Naše chovná stanice vznikla zpočátku jenom kvůli prvnímu vrhu štěňátek. Vtáhl nás ale do sebe koloběh života a zázrak zrození… Psí láska na první pohled, první nesmělé dotyky a po dvou měsících se narodí štěňátka. To když jim pomáháte na svět, vidíte šťastnou psí mámu a malé uzlíčky zkoušící první nesmělé pohyby vás ke každému z nich připoutá na celý život. Pak den za dnem vidíte, jak miminka rostou, každý den umí něco nového a začínáte poznávat osobnost každého z nich. Trávíte s nimi všechen svůj volný čas, dáváte jim všechnu svou energii a ještě něco navíc. Srdce a lásku. To je to hlavní, pokud z nich mají vyrůst zdraví a spokojení psi. Oni vám to mnohonásobně oplácí. A pokud k tomu připočtete kvalitní původ (a tím nemyslím jen tituly!) a oblíbenou barvu, máte tu důvod si to zopakovat. Chceme se zaměřit hlavně na onen zmiňovaný původ, ne jen krýt titul s titulem..Rodiče štěňat musí být zdraví, rodově nezatížení žádným problémem.Mít i přes světlou barvu kvalitní srst, doplňovat se stavbou těla. Záleží nám na povaze- oba rodiče musí být komunikativní, trochu exhibicionisti, být veselí a hodní, to vše ale v afgánském duchu. Klademe důraz též na mechaniku a prostornost pohybu, na přirozenou eleganci psa. Zkrátka pes musí mít "jiskru", jinak mu ani superdlouhá srst nebo handler nepomohou.
Navíc my jsme se rozhodli sestoupit s cenou níže než je u takovýchto štěňat obvyklé, aby tento vznešený krasavec mohl zpříjemnit život více lidem.

Náš nový člen - klisna Fibí

Od podzimu roku 2004 je naše rodina zase o něco větší. Přibyla k nám černá klisna jménem Fibí. Je to 15-ti letá vraná klisna, kříženka amerického klusáka a anglického plnokrevníka. Kdysi aktivně závodila na klusácké dráze, léta sloužila v rekreační stáji. Původní majitelé se ji rozhodli dát na jatka. Když jsme ji uviděli, hned nám padla do oka. Sešla se "rodinná rada" a kobylka byla na druhý den u nás. Doufáme, že se u nás bude mít dobře a stráví u nás důstojné stáří.

      

a pokračujeme dál.... (5.1.2005)

Nevím co je pravdy na pořekadle, jak na Nový rok, tak po celý rok, ale jestli platí, tak se máme na co těšit. Neboť hned z kraje letošního roku jsme se rozrostli o nového člena naší domácnosti. A to o psa bílé barvy jménem APPOLON LEONTÝN. Vzhledem k tomu, že původní majitelka měla veliké problémy a tohoto milého psa nemohla nadále mít u sebe, dohodli jsme se společně, že si Apola (tak mu říkáme) vezmeme k nám na důchod. A jelikož do naší chovné stanice přišel právě v okamžik, kdy naše Kristýnka hárala, rozhodli jsme se, že si pořídíme společně další štěňátka.Dne 14.2. jsme s Kristýnkou byli na ultrazvuku, který prokázal, že vše proběhlo úspěšně a teď již těšíme na nové přírůstky do naší už tak početné rodiny.